Válka s mloky
Autor: Karel Čapek
Název: Válka s mloky
Nakladatelství: Československý spisovatel
Rok vydání: Praha 1981
Doslov napsal: Zdeněk Pešat
Typografie: Oldřich Hlavsa
Hlavní postavy:
Kapitán Van Toch- objeví mloky, je dobromyslný, až možná trochu přihlouplý
G. H. Bondy- zakladatel společnosti zabývající se mloky
Pan Povondra- pracovitý a ochotný, nejprve je pomocník pana Bondyho, později se skrze něj můžeme dívat na názory prostých lidí, velká část knihy má také název: „Pan Povondra čte noviny“
Mloci- černí, slizcí, učenlivý, vzbuzují odpor u lidí
Úryvek z knížky:
„Všichni?“
Všichni do posledního. Bude to vymřelý rod. Uchová se po nich jenom ten starý öhningenský otisk Andriase Scheuchzeri.
„A co lidé?“
Lidé? Ah pravda, lidé. Nu, ti se začnou pomalu vracet z hor na břehy toho, co zůstane z pevnin; ale oceán bude ještě dlouho smrdět rozkladem Mloků. Pevniny zase pomalu porostou nánosem řek; moře krok za krokem ustoupí a všechno bude skoro jako dřív. Vznikne nová legenda o potopě světa, kterou seslal Bůh za hříchy lidí. Budou také zkazky o potopených mýtických zemích, které prý byly kolébkou lidské kultury; bude se třeba bájit o jakési Anglii nebo Francii nebo Německu –
„A potom?“
– – – Dál už to nevím.
Obsah:
Na ostrov Tana Mosa připluje kapitán Van Toch lovit perly. V jedné zátoce objeví velké mloky. Domorodci je považují za ďábly a bojí se jich. Proto se také bojí lovit v této zátoce perly. Kapitán se spřátelí s mloky. Mloci jsou učenliví a kapitán je naučí lovit perly. Mloky však ohrožují žraloci. Proto si kapitán najme jednoho domorodce na lov žraloků. Také požádá o roční dovolenou. Potom odjede do Čech. V Jevíčku se za ním vypraví novináři hledající Něco pro noviny. Je parné léto, nic zajímavého, žádná senzace se neděje a lidé nemají co číst. Van Toch se díky novinářům doví o panu Bondym, krajanovi z Jevíčka žijícího v Praze. Kapitán van Toch se dostaví bez pozvání do vily pana Bondyho. Je přijat vrátným, panem Povondrou, který váhá, má-li van Tocha pustit dál. Nakonec ho pustí. Pan Bondy je bohatý podnikatel, dá s Van Tochem dohromady peníze, koupí loď s bazénem a rozveze mloky po ostatních ostrovech. Tam mloci loví perly. Jednou je trh s perlami přeplněn, nabídka je větší než poptávka a ceny perel klesnou. Lov perel pomocí mloků je nyní nevýhodný. Proto se začnou mloci využívat na vodní stavby. Časem mloci získají trhaviny a munici fungující i pod vodou. Vystavějí si též továrny. Také se přemnoží a požadují na lidech stále větší ústupky. To vyvolává konflikty. Lidi nechtějí mlokům dát víc, než co mloci nezbytně nutně potřebují. Mloci postupně potápějí různé části pevniny, aby měli kde žít. Moc hluboko totiž žít nemohou, tlak vody by je roztrhal. Musejí si vytvářet umělé mělčiny. Na pevnině jsou také vyvinuty vrtačky, které rychle a bez problémů provrtají i tvrdou švédskou žulu. Do prohlubin mloci nakladou miny a odpálí je. Další část pevniny je potopena. Mloci se rozdělí časem na dvě skupiny. Jedni působí z Tichého oceánu, druzí z oceánu Atlantického. Vypukne mezi nimi válka o to, kdo je skutečný mlok. Mloci se postupně povraždí a lidé přežívají na zbytcích pevniny, která ještě nebyla potopena.
Hodnocení:
Čapkovy romány jsou napsány vždy velmi dobře a čtivě. Je to velmi kvalitní četba, která nabádá k zamyšlení nad světem a nad jeho budoucností. U Války s mloky tomu není jinak. Velmi zajímavé pro čtenáře může být to, že je kniha naplněna různými literárními útvary (dobrodružné vyprávění, humor, satira, novinové výstřižky, strohý záznam reportéra, referáty, hypotézy, konferenční zpráva...). Čapek zde kritizuje lidskou lhostejnost k věcem, co se nedají zpeněžit, lživost, prázdnotu a povrchnost. První část knihy je zaměřena na humor a satiru. To čtenáře donutí se do knihy začíst a v žádném případě ji neodložit. Prostřední část je věnována novinovým výstřižkům. Přiznávám se, že jsem nepřečetla všechny, ale ty které jsem přečetla mohu ohodnotit jen kladně. Konec je vyprávěn stroze. Značí to příkrost války a její absurditu.